Jarní dovolená 2. část Jeseníky

Pokud se chceš dozvědět celý příběh, nejprve si přečti článek Jarní dovolená 1. část Hlinsko 😉.

Ubytování u říčky Střední Opava bez výhledu na Praděd

Začnu ubytováním. Občas se mi stane, že výběr ubytování podcením. Před loňskou dovolenou v Chorvatsku jsem zabukovala ubytování bez kuchyňky v poměrně drahém letovisku, kde byly restaurace plné Němců. Při jejich každodenních návštěvách bychom překročili náš low cost rozpočet přibližně 10krát. Kupovali jsme si celý týden na trhu pečivo a ovoce, ale co ti budu vyprávět, teplé jídlo nám chybělo.

V Jeseníkách nás hostil Horský hotel Vidly, který stojí ve vesnici Vidly poblíž horských lázní Karlova Studánka. Když jsem zjistila, že hotel provozuje společnost Partyja, trošku jsem se lekla, protože na dovolenou do Chorvatska jsme jeli žlutým vlakem, který provozuje stejný majitel Regiojet a zašlá sláva vlaku nás nemile překvapila. Lekla jsem se zbytečně. Ubytování bylo super! Polopenze byla super, cena byla super (6 nocí pro 2 za 9 200 Kč), koncept hotelu Self Service byl super, vybavení hotelu bylo super, výhled z okna super nebyl, ale to je maličkost.

O hotel se stará pár, střídají se u snídaně. Upraví ti vajíčka dle tvého přání, usmaží ti palačinky. Nenapadá mě nic, co by nám u snídaně chybělo. Předem jsme si vybrali jídla k večeři. Měli jsme na výběr ze dvou možností, z nichž jedna byla vegetariánská. Příjemným překvapením byla polévka a salát nebo kompot.

Ráda vysvětlím, co znamená koncept Self Service. Jde o přístup, který je založený na důvěře, respektu a svobodě. Ve zkratce jsme si mohli sami natočit pivo, otevřít lahev vína, vzít si a udělat popcorn, pizzu, odnést si brambůrky a nemuseli jsme hned platit. Jen jsme napsali čárku k našemu pokoji a platili jsme při odjezdu. V hotelu jsou zdarma k dispozici kávovary s kvalitní zrnkovou kávou, zákusky, sodovka a sirupy.

Jako bonus tady najdeš dvě kuchyně pro vlastní potřeby, saunu, výřivku, stolní tenis, dětský koutek, tzv. Lounge na odpočinek a terasu. Všechny služby jsou již započítané v ceně ubytování.

Trošku mě mrzí, že jsme s ohledem na těhotenství nemohli v plné míře využít přísun točeného piva, kávy, saunu a výřivku. Co na plat, budeme se muset do hotelu ještě někdy vrátit! A vrátíme se moooc rádi.

Šplháme na Praděd

Nevím, jak to máš ty, ale pokud na dovolené nevylezu alespoň na jeden kopec, není to dovolená. Pavlík to má trošku jinak, ale jeden kopec vždy dáme.

Praděd je krásná hora, která leží v nadmořské výšce 1 491 m. My jsme se na ni plazili (nepřeháním) přímo z vesnice Vidly. Jde o pěknou cestu při potoce Střední Opava. A jak to tak bývá, jde zároveň o trasu náročnou. Je dobře, že jsme se dopředu neptali, zda je cesta při řece schůdná. Asi by nám řekli, že není. Byla pokrytá sněhem a místy byla zledovatělá. Překonali jsme převýšení 887 m a ušli jsme 9,81 km a to za pouhých necelých 5 hodin 😂.

Střídavě jsme vzhlíželi k vrcholu a užívali si výhledy na všechny strany Jeseníků. Víc jsem vnímala výhledy na „naši“ stranu směrem k Vrbnu pod Praděděm. Při sestupu z kopce Malý Děd k chatě Švýcárna jsem byla ráda, že se ploužím.

První zastávka u Silonovy lovecké chaty byla jako stvořená pro pokus o těhotenské focení, druhá zastávka na chatě Švýcárna byla jako stvořená na pivo. Nestíhali jsme, proto jsme pokračovali dál k vrcholu. Ze Švýcárny na Praděd půjdeš ještě 3,7 km do kopce. Psychicky i fyzicky šlo o náročnou část trasy. Ze Švýcárny na Praděd to není kousek a cesta nevede po hřebenu? Není a nevede! S tím jsme úplně nepočítali.

Na vrcholu jsme měli jen 20 minut. Potřebovali jsme stihnout poslední autobusový spoj v 15:30 z parkoviště Ovčárna zpět do vesnice Vidly. V restauraci jsem proklínala obsluhu, která velmi pomalu přinesla sprite a polévku. Jídlo jsme zhltli a běželi na autobus. Pavlík mě musel chvilkama skoro poponášet. Byl statečný, ač byl úplně spálený. Je paradox, že jsem během cesty na dovolenou zoufala, že nemám sněhule a nakonec nám nejvíc chyběl opalovací krém 😀.

Mám pro tebe tip. Pokud budeš v Jeseníkách autem, vyjeď si na Videlské sedlo (930 m), odkud pěšky dojdeš na Praděd pohodlněji než z vesnice Vidly (770 m). Celková trasa bude pěkně do kopce, ale bude o 3,41 km kratší a ušetříš si 160 výškových metrů. Určitě si cestou odskoč k Silonově chatě a na Kamzičí vrch, neztratíš tím výšku a zažiješ krásný výhled na Praděd. Zpátky z Ovčárny tě do Videlského sedla doveze autobus. Zastávka se jmenuje Bělá pod Pradědem, Videlský kříž.

Samozřejmě je možné využít množství jiných přístupových cest. Ty jsou shrnuté například zde. Musí být fajn na vrchol dojet v zimě na běžkách. Ale pozor, Hrubý Jeseník je drsný kraj, teplota na Pradědu se pohybuje v průměru kolem 1 stupně.

Jesenické lázně

Další slunečný den byl čtvrtek. Proto jsme navštívili Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku. Nejvíc nás nadchl chodník pro uvolnění nohou a stezky v okolí, které jsou krátké, dlouhé, prostě takové, jaké si vybereš s cílem zlepšit si zdravotní stav. Najdeš zde spoustu atrakcí (hřiště, bludiště, přírodní sprchy, altánky, prameny, restaurace, stylovou kavárnu). Nádhera a balzám na duši.

Pro jednu těhotnou a jednoho spáleného a nastydlého nepřicházel v pátek výlet v úvahu. Nemůžu to ani svádět na špatné počasí. Odpadli jsme. Celý den jsme se váleli, koukali na televizi a hráli hry.

V sobotu jsme ještě zvládli návštěvu Karlovy Studánky, kde je možné navštívit termální bazén. My jsme ale raději zvolili outdoor aktivitu a hledali jsme poklad. Na stránkách píšou, že hledání stojí 150 Kč pro skupinu. Můžeš hledat i zdarma, ale myslím si, že pokud si chceš odnést odměnu, je fér zaplatit. Během hledání indicií jsme se pohádali, špatně jsme rozluštili rébus a poklad jsme neotevřeli. Každopádně i v lázních Karlova Studánka najdeš několik stezek, množství krásných lázeňských domů, restaurace, kavárny a pramen, který je docela chutný. Celkový dojem malinko kazila naše pohádaná nálada a spíše podzimní počasí. V létě, až se celé okolí zazelená, to bude teprve léčivá podívaná.

Odjezd domů a výlety do zásoby

Pavlovi v noci nebylo dobře. Rozhodli jsme se, že z dovolené odjedeme dřív. Já jsem už v době plánování chtěla odjíždět v neděli, ale hotel šlo zarezervovat jen na celé Velikonoce. Zamáčkli jsme slzu a odjeli jsme v neděli po snídani. Po cestě jsme navštívili akci Velikonoce na Veselém kopci, doplnili jsme si už tak bohaté znalosti o velikonočních zvycích a masopustu a jeli jsme dál. Domů do Plzně jsme dorazili v podvečer.

Nestihli jsme několik výletů. V plánu bylo Rejvízské rašeliniště, Lesní bar a výhledy kolem Červenohorského sedla. A to nemluvím o druhé straně Jeseníků. Já jí říkám za kopcem. Už při plánovaní dovolené bylo jasné, že tuto stranu Jeseníků nenavštívíme. Oblíbeným cílem je zde chata Šerák. Pokud chceš nahlédnout pod pokličku života právě na Šeráku, doporučuji díl podcastu naHoru.tv Jeseničtí chataři Veronika a Martin.

V pondělí jsem obarvila vajíčka, Pavlík upletl pomlázku a připravili jsme se na následující pracovní týden. Na poslední předporodní dovolenou budeme vzpomínat dlouho, protože byla dlouhá. Dlouhá 8 nocí.

Rok a půl jsme se pořádně nikam nedostali. Rekonstruovali jsme byt. Je na čase si začít zase trochu užívat a jezdit na výlety a dovolené častěji. Věříme, že to půjde i s naším malým výletníčkem 🙂.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.